Podle odborníka je v takových případech lepší slova „promiň“ člověku neříkat.
Ztráta milovaného člověka je vždy těžké přijmout / foto depositphotos.com
Když se v životě stane hrozná událost a někdo zemře, je těžké vůbec o čemkoli mluvit, zvláště pokud mluvíme o správných a vhodných slovech. Podle trenérky smutku Katie Cosgrove, když lidé prožívají smutek, nejsou příliš otevření a nejsou připraveni o tom mluvit, píše Time.
„Myslím, že spousta lidí, včetně mě, má pocit, že slova nestačí k tomu, aby někoho utěšila,“ řekla.
Podle jejího názoru není nejlepším způsobem, jak vyjádřit svou soustrast, vždy říci „Omlouvám se“. Doporučuje také nepoužívat fráze jako „čas zahojí všechny rány“.
„To mi všichni říkali, když můj otec zemřel, a prostě to není pravda. Smutek nikdy nezmizí. Posouvá se a mění, ale neopouští nás,“ vysvětluje odborník.
Cosgrove a další odborníci na smutek se tedy podělili o to, co byste podle nich měli říci, když mluvíte s někým, kdo ztratil milovanou osobu.
„Nedovedu si představit, jak je to pro tebe těžké a posílám ti všechnu svou sílu a lásku.“
Jedna z nejhorších věcí, kterou můžete říct někomu, kdo truchlí, je, že přesně víte, jak se právě teď cítí. I když jste také někoho ztratili, neznamená to, že každý má stejné emoce jako vy. Cosgrove tedy navrhl obrátit pocity a dát jasně najevo, že si nedokážete představit, jaké by to bylo být v jejich kůži.
„Potvrzujete jejich pocity. I kdybyste toho člověka znali velmi dobře, neznali jste ho jako váš přítel nebo člen rodiny a je nemožné pochopit, jak ho tato ztráta ovlivňuje,“ zdůrazňuje.
„Přijměte prosím moji soustrast.“
Může to znít banálně, ale podle psychoterapeutky Elizabeth Schandelmeierové, když vás velmi překvapí špatné zprávy, tento výraz funguje dobře.
„Je to lepší než říkat ‚Omlouvám se‘, protože to pozůstalého nestaví do pozice, kdy by tě musel utěšovat tím, že ti řekne, že je to v pořádku. Nebo, pokud je v tu chvíli naštvaný, [это удерживает его] z toho, že neskočíte zpět, že se nemusíte omlouvat, protože to není vaše chyba,“ zdůraznil odborník.
„Váš manžel byl úžasný muž. Mám na něj velmi dobré vzpomínky.“
Když lidé Cosgrove řeknou, že jdou na pohřeb, ale nevědí, co říct, povzbudí je, aby se podělili o svůj příběh.
„Je to skvělý způsob, jak uchovat jejich památku a ukázat, že jste je opravdu milovali,“ poznamenává specialista.
„Je v pořádku, když za pár dní přijdu na oběd? Vím, že se děti zapojují do spousty aktivit. Potřebuješ pomoct vzít je na schůzky?“
Vaše pomoc může být nadějí pro někoho, kdo ztratil někoho blízkého, zvláště v prvních dnech po rozloučení. Podle licencované profesionální poradkyně Whitney Menarchek však platí, že čím konkrétnější je váš návrh, tím lépe.
„V mém srdci je pro tebe místo.“
Cosgrove věří, že tato fráze je účinným způsobem, jak sdělit, že můžete být přítomni s osobou, která truchlí.
„Je to jednoduchý způsob, jak dát osobě vědět, že na ni myslíte, že její zkušenost je jedinečná a univerzální a že vyrovnat se se ztrátou je neuvěřitelně obtížné,“ vysvětluje.
„Vždy si budu pamatovat jeho/její úsměv.“
Taková slova vám pomohou pochopit, že na zesnulého se nezapomene.
„Bojíme se, že toho člověka ztratíme nebo na něj zapomeneme, takže vědomí, že si na něj někdo jiný na světě vzpomene, hodně pomáhá,“ řekl Cosgrove.
„Vím, že mnoho lidí neví, co dělat, když někdo zemře v důsledku sebevraždy a může to člověka nechat truchlit na pokoji. Jsem tu pro tebe.“
Menarchek doporučuje používat tuto frázi pro ty lidi, kteří zažívají ztrátu milované osoby, která možná spáchala sebevraždu. Řekla, že je důležité vždy oslovit přátele a dát vědět, že na ně myslíte, bez ohledu na okolnosti ztráty.
„Chceš, abych ti pomohl, nebo chceš, abych jen poslouchal?“
Někdy, aniž bychom si to uvědomovali, začneme lidem radit a snažíme se pomoci napravit něco, co už není možné. Takže to nejlepší, co můžete udělat, je jen poslouchat.
„Je v pořádku, když tě teď obejmu?“
Nezapomeňte vždy respektovat osobní prostor, protože ne každý chce objetí nebo poplácání po rameni, i když je smutný.
„To, co vám dělá pohodlí, ne vždy dělá pohodlí ostatním. Pokud řeknou ne, řekněte jen: ‚No, myslím na tebe‘ a neberte si to osobně,“ řekl Menarchek.
„Sledoval jsem hru (jmenujte konkrétně) a pamatuji si, že se to vašemu synovi opravdu líbilo, usmál jsem se, když jsem si na to vzpomněl.“
Bez ohledu na to, kolik času uplynulo od doby, kdy dotyčný zemřel, vzpomeňte si na něj, až budete mít pocit, že to potřebujete.
„Lidé, kteří zemřou, se stávají slony v místnosti. Ale všechno, co chceme někdy dělat, je mluvit o nich. Chceme se jim smát, chceme mluvit o věcech, které nás přiváděly k šílenství, a chceme, aby i nadále existovali.“ v našich vzpomínkách a příbězích,“ říká Menarchek.
Čeho lidé před smrtí nejvíce litují?
Jak napsal , před smrtí lidé říkají jediná a nejznámější slova. Obvykle litují, že neměli odvahu žít tak, jak chtějí oni, a ne tak, jak očekávají ostatní.
„Když si lidé uvědomí, že jejich životy jsou téměř u konce, a ohlédnou se jasně zpět, je snadné vidět, kolik snů zůstává nenaplněných. Většina lidí nedosáhla ani poloviny svých snů a museli zemřít s vědomím, že to bylo kvůli volbám.“ udělali to nebo neudělali,“ řekla expertka Bronnie Weirová.
